Současná architektura a statické řešení objektu velmi podmiňuje řešení budoucí. Přestavba v maximální míře zachovává nosnou a výplňovou konstrukci obvodových stěn. Toto řešení je úsporné jak ekonomicky, tak z hlediska šetrnosti ke statice objektu. Akcentuje několik původně použitých architektonických principů, které jsou pro dům zcela zásadní a příznačné. Lapidárnost původního řešení spočívající v jednoduchém kvádru, který je narušen jen hmotami zavěšených schodišť, návrh recykluje a zdůrazňuje. Nový přístup do sálu je řešen prostřednictvím bezbariérové rampy. Ta je přistavěna k jihozápadní straně objektu do nejfrekventovanější ulice. Návštěvníci po ní kráčející tak vytvářejí téměř divadelní představení pro kolemjdoucí chodce. Tato transparentnost rampy navíc napovídá, že se jedná o veřejný objekt. Dalším původně užitým kompozičním principem je velmi přísná symetrie. Ta dodává stavbám vážnost, ale zároveň je poněkud triviální. Proto ji záměrně, přesto velmi jemně narušujeme asymetrickým použitím rampy pouze na jedné z bočních fasád. Tato nuance dodá jednoduchému kvádru na zábavnosti a navíc je výhodná z provozního hlediska, kdy jen jedna strana vstupního foyer je průchozí. Rozměry kinosálu zůstávají nezměněny, díky použití přístavby rampy neitervenujeme do konstrukce podlahy sálu ani jeho stupňovitosti – vyjma střední části, kde jedna řada sedadel je zrušena a nově určena pro uličku a vozíčkáře. Razantně se však mění provozní schema pohybu návštěvníků v objektu. Do čela budovy je vestavěna konstrukce vytvářející prostorově velmi bohaté foyer s kavárnou, galerií, dětským koutkem a víceúčelovým prostorem, který lze snadno využít pro komunitní účely, kroužky, výstavy apod. Vstupní foyer má velmi těsnou vazbu na nově řešený prostor před kinem, zasklení umožňuje jeho úplně otevření do náměstí. Umístění kavárny do přízemí objektu dokáže jednak oživit náměstí a zároveň – ve srovnání se současným umístěním v patře – přitáhnout daleko více návštěvníků. Živý parter objektu totiž vytváří i živé město a to je zejména v sídlištní krajině více než žádoucí, protože živé město velmi úzce souvisí s bezpečností místa a vnímáním místa veřejností.